| Zahrady Pražského hradu - klenoty zahradní architektury |
Pražský hrad obklopují nádherné zahrady, které se rozdělují podle umístění na severní, západní a jižní. Jmenují se Královská zahrada, zahrada Na Baště, Rajská, Na Valech, Hartigovská a také zahrada s neobvyklým názvem Na terase jízdárny. Patří sem i areál Horního a Dolního Jeleního příkopu. Kromě zajímavé zahradní architektury a vzácných dřevin nabízejí zahrady i nádherný výhled do okolí Pražského hradu.
Zahrady Pražského hradu vznikaly postupně, některé byly založeny před několika staletími, stáří jiných se zase počítá jen na desetiletí, a jejich rozloha i charakter se během času měnily. V zahradách najdou návštěvníci kromě osvěžující zeleně, hradní architektury, výhledů na Prahu a upravených různobarevných záhonů i trochu tajemna - různé průchody, schodiště, utajená zákoutí a zajímavé stavby.
Rozdělení zahrad Pražského hraduSeverní zahrady: Královská zahrada, zahrada Na terase Jízdárny, Horní a Dolní Jelení příkopZápadní zahrady: Zahrada Na Baště Severní zahrady: Rajská zahrada, zahrada Na Valech, Hartigovská zahrada Královská zahrada Byla založena Ferdinandem I. Habsburským v roce 1534 a rozprostírá se mezi Jelením příkopem a ulicí Mariánské hradby na místě, kde se kdysi rozprostíraly vinice. Do zahrady vedou celkem 4 vchody - západními bránami z ulice U Prašného mostu, severní bránou u Královského letohrádku a východní brankou z Chotkových sadů. Hlavní vchod z ulice U Prašného mostu, přibližně naproti Jízdárně Pražského hradu. V roce1569 byla postavena Míčovna, v letech 1581 – 1583 zvěřinec – Lví dvůr, v roce1590 fíkovna pod Letohrádkem a v roce 1601 oranžérie. Z původní zahrady ve slohu italské zahradní architektury se změnila na počátku 18. století v zahradu s barokními prvky (na její přeměně spolupracoval i Kilián Ignác Dienzenhofer a Matyáš Braun) a v 19. století na anglický park.
V zahradě stojí i Domeček - rezidence prezidentů, slavná Zpívající fontána nebo Herkulova kašna. Rostou zde vzácné stromy, jsou zde nádherné sochy i stromořadí. V 18. a 90. letech 20. století prošla zahrada dalšími opravami a úpravami a na místě staré oranžérie byla postavena nová. Stavba je věnována památce Olgy Havlové. Je zpřístupněna i vyhlídková cesta z Královské zahrady kolem Míčovny do dolní části Jeleního příkopu. Tato historicky nejvýznamnější zahrada Pražského hradu slouží i pro reprezentační a společenské účely. Zahrada Na terase Jízdárny Zahradu v barokním stylu, která byla používána jako letní jízdárna, vytvořili v 50. letech 20. století zahradníci Pražského hradu na střeše garáží a autodílen Kanceláře prezidenta republiky. Na jejím místě se konala roku 1723 světová premiéra italské opery skladatele J. J. Fuxe „Constanza e Fortezza“ – „Stálost a pevnost“. Při této příležitosti zde byl zbudován velký amfiteátr pro několik tisíc diváků, dokonce s nočním osvětlením.
Horní a Dolní Jelení příkopJelení příkop je původně přírodní rokle, která měla pro Pražský hrad obranný význam. Rokle se rozkládá na území velkém více než 8 hektarů, od ulice U Brusnice po velkou zatáčku Chotkovy silnice. Roklí protékal později regulovaný potok Brusnice. Když se rokle stala majetkem Rudolfa II., byla zde vypuštěna vysoká zvěř a pořádaly se zde lovy. Nad Jelením příkopem vedl Prašný most, který kdysi spojoval Královskou zahradu s dalšími částmi Pražského hradu. Během vlády Marie Terezie byl most nahrazen sypanou hrází, a tak byl rozdělen příkop na menší Horní Jelení Příkop a větší Dolní Jelení příkop. Za první republiky zde byl medvědinec prezidenta T.G. Masaryka. Po rekonstrukci je zde kromě louky také bývalý domek medvědáře, umělá jeskyně, pískovcová socha Ponocného a od roku 2007 nově upravená Masarykova vyhlídka.Dolní Jelení příkop byl zpřístupněn veřejnosti až v roce 1999, kdy byla vybudována přístupová pěšina z Chotkovy silnice. V roce 2002 byly slavnostně obě části Jeleního příkopu propojeny. Vchod do Horního Jeleního příkopu je tzv. Kyklopským schodištěm ze zahrady Na Baště nebo pěšinou ve svahu z ulice U Brusnice. Poznámka: Dolní Jelení příkop je do 30.6.2014 uzavřen z důvodu stavebmích prací. Zahrada Na BaštěNa místě mezi hradními příkopy a obrannou zdí byl za Marie Terezie baštovní dvůr, ale byly zde nalezeny i památky z doby románské. Na přelomu 20. a 30. let byla zahrada upravena ve stylu italských a japonských zahrad podle návrhů Josipa Plečnika a v 50. letech 20. století byla v sousedství arcibiskupského paláce postavena zahradní restaurace.Rajská zahradaTato menší zahrada (0,38 ha) vznikla na místě bývalého jižního obranného předpolí Pražského hradu v roce 1562 jako soukromá zahrada arcivévody Ferdinanda Tyrolského, syna Ferdinanda I.. V dobách renesance již totiž nebyly obranné valy a příkopy potřeba a navážkami byly změněny na zahrady či vinice. Během vlády Rudolfa II. byla v zahradě voliéra, lázeň a věž pro trubače a po jejím zboření zde byl roku 1614 vybudován kruhový renesanční pavilón s věžičkou. Jeho výmalbu provedl v roce 1848 Josef Navrátil a v pavilónku je i dřevěný strop s 39 znaky zemí, které patřily k Rakousku – Uhersku. V zahradě se také nachází 400 let starý tis červený. Je zde také vyhlídková terasa se sochou Dobrého pastýře, kaskádové žulové schodiště a dekorativní mísa z mrákotínské žuly (dle návrhů Josipa Plečnika). Časem totiž místo zpustlo a bylo obnoveno až za první republiky opět podle návrhů Josipa Plečnika.Vstup do Rajské zahrady je z terasy před I. hradním nádvořím (z Nových zámeckých schodů), dále z vyhlídky na Opyši a z III. nádvoří Plečnikovým, tzv. Býčím schodištěm (podle býků v horní části schodiště). Na Rajskou zahradu přímo navazuje zahrada Na Valech. Zahrada Na Valech I tato zahrada vznikla na místě bývalého jižního obranného předpolí Pražského hradu, jak už její název napovídá. Je větší než sousedící Rajská zahrada a vede až k Opyši. Její rozloha je 1,43 ha. V 19. století bylo toto místo upraveno jako přírodní park.
V zahradě s kromě Plečnikových vyhlídek (Malá bellevue, Velká bellevue a vyhlídka na Moravské baště), nacházejí dvě kašny, Plečnikovo zábradlí z leštěné žuly a ženská busta. Dva raně brokní pískovcové monolity připomínají událost, kdy byli v roce 1618 do této zahrady z oken Starého královského paláce vyhození katoličtí místodržící Jaroslav Bořita z Martinic a Vilém Slavata z Chlumu. Přístup do zahrady: z III. nádvoří Plečnikovým, tzv. Býčím schodištěm a Vázovým schodištěm z královského paláce. Na Malou vyhlídku je přístup z Hartigovské zahrady. Hartigovská zahradaZahrada byla založena v roce 1670 Isabelou Švihovskou ze Salmu u nově postaveného paláce. Na přelomu 17. a 18. století byla zahrada přestavěna v barokním stylu a vznikla horní a dolní terasa, propojená schodištěm ozdobeném zábradlím a vázami. Nový majitel paláce a přilehlé zahrady Josef Hartig, který byl výborný hudebník, v zahradě vystavěl patrový barokní hudební pavilon s unikátní štukovou výzdobou. V zahradě se nachází 5 soch antických božstev, které sem byly přeneseny ze zámku ve Štiříně a které vytvořil synovec Matyáše Bernarda Brauna ve 30. letech 18. století. Hartigovská zahrada byla připojena spolu s Hudebním pavilonem k ostatním zahradám až 60. letech 20. století a její současná podoba je z roku 1965 podle návrhu architektů Adolfa Benše a Richarda Podzemného.Přístup do zaharady: po schodišti ze zahrady Na Valech. Otevírací doba Zahrad Pražského hradu Duben: 10 - 18
Květen: 10 - 19 Červen: 10 - 21 Červenec: 10 - 21 Srpen: 10 - 20 Září: 10 - 19 Říjen: 10 - 18 Zahrada Na Baště je otevřena celoročně od 5 do 24 hodin. Mapa Pražského hradu a zahrad: ZDE Doprava - kudy na Pražský hrad Tram. č. 22, zastávky Pohořelec, Pražký hrad nebo Královský letohrádek
Metro trasa "A", zastávka Malostranská Stránky, věnované Palácovým zahradám Pražského hraduwww.hrad.czwww.pis.cz www.wikipedia.org Zdroj: hrad.cz, pis.cz Foto 1, 4, 6 Jiří Fučikovský, foto 2, 3, 5 Monika Michaela Zemanová (zem) |
